

O epizodě
„Pokud banda českých středoškoláků pošle vlastní družici na oběžnou dráhu, je už možné skoro všechno“
Větu z titulku prohlásil Simon Klinga ve stejnou chvíli, kdy začal v redakci Reportéra hledat cosi v mobilu: „Česko má při výzkumu vesmíru obrovský potenciál, můžeme v tom oboru být silní. Vždyť pokud banda středoškoláků pošle vlastní družici na oběžnou dráhu…“ A právě v tu chvíli na displeji mobilu zjistil, kde přesně se „jeho“ družice jménem LASARsat nachází: „Prolétá nad severem Španělska, ve výšce zhruba 490 kilometrů nad Zemí.“
Sedmnáctiletý brněnský gymnazista Simon Klinga byl odmalička výjimečně inteligentní. Zajímal se o vědu a techniku, o vesmír zvlášť. V devíti letech byl jeho největším idolem Elon Musk, ve dvanácti Daniel Stach, sám jde střední cestou – věnuje se inovacím v oblasti kosmických technologií i popularizaci vědy.
Chováním a suverénním projevem na svůj věk nepůsobí, nezávislý pozorovatel by mu tipoval pětadvacet let a dokončenou univerzitu k tomu. „Jak se blíží osmnáctiny, začínám bilancovat, co všechno se vlastně za posledních, dejme tomu, pět let stalo,“ říká Simon v podcastu.
A povedlo se toho dost. Předloni založil studentský tým LASAR, který se zaměřuje na využití laseru k restartu nefunkčních satelitů nebo rovnou k odstraňování kosmického odpadu z oběžné dráhy Země. „Chceme se stát vesmírnými popeláři,“ vysvětluje.
Se svou partou vyvinul družici LASARsat, kterou loni 21. prosince vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9. Simon byl přímo na místě startu v Kalifornii, je to pro něj životní zážitek.
A v září se do USA vrátí. Tentokrát na celý školní rok, protože dostal stipendium na pensylvánské Mercersburg Academy. „Možná změnu potřebuju,“ uvědomuje si. „Těch posledních pět let jsem jel v hardcore pracovním režimu, neustále se soustředil na naše projekty, na výkon a efektivitu. Jak teď trochu bilancuju, došlo mi, že jsem jisté věci zanedbával. Mimo jiné taková ta normální, nepracovní přátelství, ale taky sport anebo spánek. Začínám to lehce měnit. Jak vidíš, k vám do redakce jsem například přijel na skateboardu, to by se dřív nestalo.“
Ale odkud vlastně jel?
„No, z pražského planetária, kde jsem strávil noc. Jestli jsi tam delší dobu nebyl, určitě zajdi, je dnes totiž na světové špičkové úrovni. Naprosto mimořádné!“
Další epizody
- Zpověď něžného systematika: Celý život pátrám, kdo byl můj táta a proč tak divně zemřel, říká spisovatel Šindelka 22. 10. 2026 · 1 h 36 min
- Zpověď hudebníka: Maminčina nedávná smrt mi vzala iluze o českém zdravotnictví, říká Jan Čechtický 15. 10. 2026 · 1 h 19 min
- Zpověď divoké herečky: Jsem skokanka z mostu. Zraněný býk, který nepřestane bojovat, říká Klára Issová 8. 10. 2026 · 1 h 27 min
- Zpověď přátel z mokré čtvrti: Sejdou se Taclík, Márdi, Baumaxa, a pak se podcast vymkne z kloubů 1. 10. 2026 · 1 h 45 min
- Zpověď Velkého Fonta: Slušní lidé by měli zemřít kolem šedesátky, říká Martin Pecina 24. 9. 2026 · 1 h 21 min
- Poslouchejte nový podcast Nevyhnutelní – o trendech, které zatím nejsou vidět, ale budou měnit náš svět. Přihlaste se k odběru dalšího podcastu Reportéra 22. 9. 2026 · 1 min
- Alice Kršíková aneb Zpověď bývalé prostitutky a kuplířky: Když mě zatkli, cítila jsem úlevu. Finské vězení připomínalo hotel 17. 9. 2026 · 1 h 40 min
- Bogdan Trojak aneb Zpověď ovíněného básníka: Než mít dokonalá játra, raději vypiju láhev ryzlinku s K. H. Máchou 10. 9. 2026 · 1 h 14 min
- Zlej Kája aneb Zpověď zlého šipkaře: I mistra světa Littlera bych klidně mohl porazit. Na silnici. Autem… 3. 9. 2026 · 1 h 8 min
- Zpověď bohémských bratrů Homolových: Kuřátko, ozvalo se z repráku ve zkušebně, přijď, mám napuštěnou vanu! 27. 8. 2026 · 1 h 22 min