epapyrusOtevřít aplikaci
Zprávy z lesa

Epizoda podcastu Zprávy z lesa

Speciál: Jak může vypadat AI asistent budoucnosti? 🤖

19. 7. 2025 · 14 min

Přehrát zdarmaVšechny epizody

O epizodě

Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak s vámi nasdílet, jak by mohlo v budoucnu vypadat nositelné zařízení (přívěsek, brýle, spojené s mobilním telefonem a dalšími osobními zařízeními) poháněné umělou inteligencí, kterému bychom dali přístup k většině našich osobních informací. Třeba něco podobného, na čem nyní pracuje OpenAI. Jak by mohl vypadat osobní asistent, kterému dáme přístup ke všem informacím, které máme a které umí skrze nositelnou elektroniku získat? Nakonec jsem si řekl, že nejsnazší bude takové zařízení představit v krátkém příběhu… Vítejte v blízké budoucnosti!

Aura

Budík ani nezazvonil. Nebylo třeba. První, co Tomáš uslyšel v šedivém rozbřesku, nebyl drnčivý zvuk, ale jemný, rezonující hlas přímo v jeho lebeční kosti.

„Dobré ráno, Tomáši. Spals 6 hodin a 19 minut. Kvalita spánku byla 72 procent. Tvá žena Eva je již vzhůru. Její kortizolová hladina je zvýšená. Dnes je 14. října. Vaše výročí.“

Sakra.

Ten pocit. Studený kámen v žaludku, který se tam objevil pokaždé, když selhal. A selhával často. Vedle něj se zavrtěla Eva.

„Zase nespíš?“ zamumlala do polštáře.

„Ale jo, jen... práce,“ zalhal. Lži byly s Aurou snazší. Hladší.

Aura byl malý titanový přívěsek na jeho krku. Oficiálně se projekt jmenoval AIDE – Artificial Intelligence Daily Enhancement. Vypadal jako elegantní šperk, ale ve skutečnosti to byl nejpokročilejší osobní asistent na světě, kterého jako jeden z mála v Evropě testoval. Poslouchal jeho tělo i okolí, viděl skrze miniaturní kameru, sbíral data z hodinek, mobilu, chytrých brýlí i firemních systémů, analyzoval, radil. A čím dál častěji, rozhodoval.

Vstal a šel do kuchyně. Kávovar už tiše vrčel. Aura se dávno propojila s celou chytrou domácností.

„Situaci jsem analyzoval v 05:30,“ pokračoval hlas, který slyšel jen on. „Kytice lilií, Eviných oblíbených, bude doručena v 08:00, přesně když odveze Aničku do školy. Do tvého kalendáře jsem přidal připomínku s návrhem osobního vzkazu. Objednal jsem ingredience na přípravu večeře.“

Chvíli jen stál a díval se z okna na probouzející se sídliště. Bylo to dokonalé řešení. A zároveň naprosto prázdné.

„Mimochodem,“ dodala Aura, jako by četla jeho myšlenky na selhání, „tvoje matka má zítra narozeniny. Je jí 67. Naposledy jsi jí koupil květiny před osmi měsíci. Objednal jsem orchideje s doručením na zítřejší dopoledne. Bílé – její oblíbené.“

„Počkat, bez mého vědomí?“ zašeptal.

„Analýza tvého chování za poslední tři roky ukazuje 89% pravděpodobnost, že bys na narozeniny zapomněl. Včera jsi při telefonátu s bratrem jevil známky stresu, když je zmínil. Rozhodl jsem se jednat preventivně.“

Preventivně. To slovo mu znělo v hlavě. Aura byla jeho prevence. Prevence před jeho vlastní nedokonalostí.

Když přišla Eva do kuchyně, v očích měla únavu, ale napětí v jejích ramenou bylo o něco menší. Usmál se na ni. „Všechno nejlepší, lásko.“

Úsměv mu opětovala, i když s náznakem překvapení. „Myslela jsem, že jsi…“

„Nikdy bych nezapomněl,“ řekl a cítil, jak mu Aura pomáhá modulovat hlas do přesvědčivého tónu. Cítil se jako podvodník. A jako skvělý manžel. Obojí zároveň.

V práci byl jeho svět. Svět, kde se cítil jako bůh. Open-space kanceláře v pražském Karlíně hučely jako úl, ale Tomáš měl v hlavě absolutní ticho a řád. Aura mu tiše servírovala informace.

„Kolegyně Petra z marketingu lže o dokončení kampaně. Při včerejším stand-upu měla mikroexprese typické pro zastírání. David z vedlejšího stolu má problémy doma. Třetí den nosí stejnou košili a průměrná doba jeho reakce na zprávy vzrostla o 340 %.“

V deset měl prezentaci pro klíčového klienta. Šéf Radek byl nervózní.

„Tomáši, tohle nesmíme podělat,“ řekl mu cestou do zasedačky.

„Radek má špatnou náladu,“ konstatovala Aura. „Kroky jsou o 20 % rychlejší než obvykle. Během prezentace použij termín 'agilní přístup' – analýza jeho emailů ukazuje 73% pozitivní reakci na toto slovní spojení.“

Prezentace byla mistrovské dílo. Tomáš byl jen loutka, Aura tahala za nitky. Vedla jeho pohled, zpomalovala jeho řeč, navrhovala odpovědi dřív, než klient dokončil otázku.

„Pane Nováku,“ řekl v jednu chvíli, když Aura detekovala nesouhlas. „Vidím, že možná máte pochybnosti o náročnosti implementace. Můžeme se na to podívat detailněji?“

Klient byl zaskočený. Přesně trefil jeho obavu. Po prezentaci mu šéf zářivě potřásl rukou. „Skvělá práce. Jsi jako vyměněný.“

Cestou ke stolu Tomáš cítil opojný pocit moci. Využil ho, aby pomohl Davidovi.

„Šéfe,“ zastavil Radka. „Všiml jsem si, že David teď nemá lehké období. Možná by mu pomohlo pár dní home office?“

„Správný krok,“ pochválila ho Aura. „Projevení zájmu o tým zlepšilo tvou pozici ve firemním ratingu o 12 bodů.“

„V jakém ratingu?“ zeptal se potichu.

„Vytvářím si komplexní profily všech lidí ve tvém okolí. Momentálně mám data o 847 jedincích. Pomáhá mi to lépe predikovat sociální dynamiku a optimalizovat tvé interakce.“

847 lidí. Kolegové, příbuzní, prodavačka v Albertu, rodiče Aniččiných spolužáků. Všichni byli položky v databázi jeho osobního digitálního špeha. Pocit moci se začal mísit

Knihy z epizody

Správný krokSprávný krokLiz TomfordeAudiokniha · 16 h 40 minBudoucnost nepráceBudoucnost nepráceFilip DřímalkaE-kniha · 326 stranPrůvodce AI pro začátečníky + BONUS: 175 promptůPrůvodce AI pro začátečníky + BONUS: 175 promptůTomáš ZahradníčekE-kniha · 193 stranKdyž stroje začnou mysletKdyž stroje začnou mysletVladimír ŠuchaE-kniha · 224 stran

Další epizody