O epizodě
Homília z Kaplnky 02.11.2025.
Stále jsou naši mrtví s námi
a nikdy vlastně nejsme sami
A přicházejí jako stíny
ve vlasech popel kusy hlíny
tváře jakoby vymazané
a přece se jen poznáváme
Po chrpách které kvetly v loni
Slabounce jejich ruce voní
Tiše mne zdraví jako svého
Hrbáčka času přítomného
– Ján Skácel
Slovo: Róbert Bezák
Čítanie z Biblie: Anna Tölgyessyová
Nahrávka: Michal Čizmazia
Knihy z epizody
Další epizody
- Stretnutie s krásou 22. 10. 2026 · 20 min
- Je človek biednym červom alebo stredom vesmíru? 16. 10. 2026 · 14 min
- Trpezlivosť: tichá práca pod povrchom 8. 10. 2026 · 14 min
- Dobrom premáhaj zlo 2. 10. 2026 · 21 min
- Čo si počať so zlom? 23. 9. 2026 · 22 min
- Domov nie je adresa 16. 9. 2026 · 29 min
- Hovorí kríž za všetko? 8. 9. 2026 · 23 min
- Čakanie na nádych 4. 9. 2026 · 23 min
- Vzbura proti chladu 26. 8. 2026 · 27 min
- Ešte nevieme, kým budeme 24. 8. 2026 · 20 min