O epizodě
Zastavení jedenácté, poslední počíná tichostí zvláštní, neb po dosažení cíle radost se mísí s prázdnotou, jak praví staré „post coitum“, a poutník náhle neví, co dále činiti. Kroky zpomalují, slova ubývají a mlčení sílí. Epizoda se krátí, zastavení končí.
Na vrcholu Řípu zříme rotundu románskou, jež jak Takešiho hrad z vyprávění cizokrajných se zdá, a čteme, že když nejde Mohamed k hoře, musí Čech k Řípu a tu poznáváme, že některé cesty nelze obejíti. Musí se projít celé.
Z vyhlídky roudnické pohlédneme zpět a vidíme, že jsme šli od obzoru k obzoru, jak by kruh se uzavřel. A když slunce nad Řípem zapadá, zdá se nám, že slyšíme hlas Jan Hus, jenž z dáli zpívá: „Už to jde!“ a my víme, že cesta skončila, ale příběh nikoli.
Knihy z epizody
Další epizody
- XVI. Jak se Cyril a Metoděj stali barony! 16. 10. 2026 · 25 min
- XV. Kážeme vodu, jíme smažák a pijeme Kofolu s vosú 13. 10. 2026 · 46 min
- XIV. Kdož jsi bez viny, hoď Legem a recituj Vogonskou poezii 9. 10. 2026 · 1 h 17 min
- XIII. básně, miliardy a ostružiny 6. 10. 2026 · 1 h 16 min
- XII. Smrt, Kozičky a bájný autobazar 2. 10. 2026 · 1 h 7 min
- XI. Každá jednou udělá chybu 29. 9. 2026 · 1 h 5 min
- X. Modré neštovice a s nimi krize na Velké Moravě 25. 9. 2026 · 1 h 30 min
- IX. Jsme blbí a ještě jsme na to hrdí 22. 9. 2026 · 1 h 9 min
- VIII. Prozváníme se na líbímseti a dvojčata Eminem s Anetou 17. 9. 2026 · 1 h 2 min
- VII. Co bylo dříve? Vejce nebo špaček? 14. 9. 2026 · 1 h 6 min