E-kniha

DÚVaP č. 9-10 / 2026 - DPH ve stavebnictví v roce 2026

Ing. Antonín Daněk, Ing. Luděk Pelcl, Ing. Václav Benda

Přečíst ukázku zdarma Otevřít v aplikaci Epapyrus

Autoři: Ing. Antonín Daněk, Ing. Luděk Pelcl, Ing. Václav Benda
Počet stran: 160
Vydavatel: Poradce
Vydáno: 2026
Jazyk: čeština
Žánr: Naučná a odborná, Ekonomie a finance, Právo a zákony, Daně a účetnictví
Cena: 585 Kč

O e-knize

Stavíte nebo se chystáte stavět, rekonstruovat? Pro vás jsme zpracovali příspěvek, v němž je komplexně vysvětlena problematika DPH ve stavebnictví podle aktuálně platné právní úpravy.

Ustanovení § 35ba zákona o daních z příjmů vyjmenovává celkem 5 základních možností snížení daně (uplatnění slevy na dani), z nichž v případě slevy na dani na manžela (manželku) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti je ještě alternativně možné zvýšení této slevy na dvojnásobek. Více k tématu se dočtete ve druhé kapitole.

Ve třetí kapitole se Ing. Antonín Daněk zaměří na některé situace a správné postupy zaměstnavatele a OSVČ ve zdravotním pojištění ve vazbě na minimální vyměřovací základ, platný pro obě skupiny v právních podmínkách roku 2026.

DPH ve stavebnictví v roce 2026

Pravidla pro uplatňování DPH v oblasti stavebnictví a nemovitých věcí jsou v textu vysvětlována v návaznosti na aktuální právní úpravu, včetně změn, které byly provedeny s účinností od 1. 7. 2025 novelou zákona o DPH, která je součástí zákona č. 461/¬2024 Sb. V textu jsou vysvětlena nejprve obecná pravidla pro uplatňování DPH v tuzemsku ve vztahu k dodání staveb a poskytování stavebních a montážních prací, včetně vymezení základních pojmů a předmětu DPH, pravidel pro registraci daňových subjektů, místa plnění, základu daně a sazeb daně a dalších pravidel. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny jejich praktické dopady na aplikaci DPH v případě poskytování stavebních a montážních prací v tuzemsku, tak i ve vztahu k jiným členským státům a třetím zemím. V další části textu jsou vysvětlena pravidla pro uplatňování odpočtu daně v oblasti stavebnictví a nemovitých věcí. Příslušná pravidla jsou vysvětlována s využitím ilustrativních příkladů.

Zdaňování příjmů ze závislé činnosti (mezd)

Poplatníkovi je umožněno při splnění příslušných podmínek, aby si snížil daň vypočtenou podle § 16 ZDP za zdaňovací období (kalendářní rok) o částky uvedené v § 35ba ZDP, případně § 35 odst. 4. Částky, o které lze snížit daň (slevy na dani) podle § 35ba ZDP.

ZDP v ustanovení § 35ba vyjmenovává celkem 5 základních možností snížení daně (uplatnění slevy na dani), z nichž v případě slevy na dani na manžela (manželku) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti je ještě alternativně možné zvýšení této slevy na dvojnásobek.

V této souvislosti lze též upozornit na definici uvedenou v § 21e ZDP, která stanoví, že manželem (manželkou) se pro účely daně z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Společně hospodařící domácnosti se pak pro účely daně z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Minimum zaměstnavatele, zaměstnance a OSVČ ve zdravotním pojištění

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění důležitou skupinu plátců pojistného především z toho důvodu, že rozhodující měrou přispívají do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění. I z tohoto důvodu je nepochybně zájmem zdravotních pojišťoven, aby zaměstnavatelé řádně plnili své zákonné povinnosti, tedy aby v souladu s právní úpravou včas oznamovali změny za své zaměstnance a odváděli pojistné podle zákona. V opačném případě se stávají předmětem zájmu zdravotní pojišťovny, která za porušení zákona buď povinně vyměří dlužné pojistné a penále (mimo pohledávek nepatrné výše – viz dále), nebo může za porušení zákona uložit pokutu.

Osoby samostatně výdělečně činné jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění hradí pojistné formou záloh, je-li placení záloh zákonem danou povinností, a případného doplatku pojistného. Další pravidelnou povinností je každoroční podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen Přehled) za uplynulý kalendářní rok. Minimální záloha se zvyšuje vždy k 1. lednu kalendářního roku. Ke změně výše placené zálohy může (ale nemusí) dojít při podání Přehledu.

Podívejme se na některé situace a správné postupy zaměstnavatele a OSVČ ve zdravotním pojištění ve vazbě na minimální vyměřovací základ, platný pro obě skupiny v právních podmínkách roku 2026, tedy se zřetelem na změny účinné od 1. 1. 2026.