O epizodě
Za poslední roky se toho událo mnoho. To nejklíčovější lze však říct v pár slovech - srovnaly se priority. Přestalo se vybuchovat. Přestalo se předpokládat, že zítřek přijde. Rodina se opravdu a vědomě postavila na první místo. A čím dál méně se plýtvá tím nejcennějším, co tady máme, a sice časem.
Nový díl SEBEterapie je o shrnutí toho, co jsem se za poslední čtyři roky naučila. Je popostrčením k akci, protože to tady dlouho nebylo. Ať si totiž jednoho dne neřeknete, že jste chtěli žít jinak. Hraje se tu o tu pomlčku mezi čísly na náhrobním kameni. Neexistují krátké nebo dlouhé životy, existují jen ty naplněné a nenaplněné. Tak jaký je ten váš? A jaký bude?
Knihy z epizody
Další epizody
- #67 SEBEterapie: A co teď? 12. 10. 2026 · 21 min
- #66 SEBEterapie: Co zůstane, když sejmete všechny své role? 4. 10. 2026 · 21 min
- #65 SEBEterapie: Výkon jako anestetikum? 29. 9. 2026 · 24 min
- #64 SEBEterapie: Co když se ti nechce do vlastního dne? 14. 9. 2026 · 20 min
- #63 SEBEterapie: Kolik ze sebe musíš vyměnit, abys opravdu něco změnil? 7. 9. 2026 · 20 min
- #62 SEBEterapie: Kdy se ze života stal projekt, který musíme pořád zlepšovat? 31. 8. 2026 · 22 min
- #61 SEBEterapie: Proč si kazíme věci, které ještě ani nezačaly? 24. 8. 2026 · 22 min
- #60 SEBEterapie: Poznáš to své "bezčasí"? 17. 8. 2026 · 21 min
- #59 SEBEterapie: Co se děje mezi bodem A a bodem B? 10. 8. 2026 · 27 min
- #58 SEBEterapie: Co je vnitřní dialog a tzv. "automatické myšlenky" 4. 8. 2026 · 24 min