O epizodě
Neustále se ohlížíme na ostatní, ale zapomínáme na sebe. Naše rozhodnutí jsou ovlivňované druhými, ale upozaďujeme to, co bychom chtěli my sami. Žijeme životy našich rolí, ale to, co bychom chtěli opravdu my, to přechází na druhou kolej. Ale co kdybychom se začali dávat na první místo? Co kdybychom prostě jenom byli tím, kým skutečně chceme být?
Je to o nás a na nás. Přesto jsme tolik závislí na názoru vnějšího světa. Jen ti jediní, s kým je nám předurčeno žít jsme my sami. A v žebříčku priorit se shazujeme na ty nejnižší příčky. Škoda, říkám si. A tam nahoře je tak fajn.
Knihy z epizody
Další epizody
- #67 SEBEterapie: A co teď? 12. 10. 2026 · 21 min
- #66 SEBEterapie: Co zůstane, když sejmete všechny své role? 4. 10. 2026 · 21 min
- #65 SEBEterapie: Výkon jako anestetikum? 29. 9. 2026 · 24 min
- #64 SEBEterapie: Co když se ti nechce do vlastního dne? 14. 9. 2026 · 20 min
- #63 SEBEterapie: Kolik ze sebe musíš vyměnit, abys opravdu něco změnil? 7. 9. 2026 · 20 min
- #62 SEBEterapie: Kdy se ze života stal projekt, který musíme pořád zlepšovat? 31. 8. 2026 · 22 min
- #61 SEBEterapie: Proč si kazíme věci, které ještě ani nezačaly? 24. 8. 2026 · 22 min
- #60 SEBEterapie: Poznáš to své "bezčasí"? 17. 8. 2026 · 21 min
- #59 SEBEterapie: Co se děje mezi bodem A a bodem B? 10. 8. 2026 · 27 min
- #58 SEBEterapie: Co je vnitřní dialog a tzv. "automatické myšlenky" 4. 8. 2026 · 24 min