V pondělí 28. října 1918 se v Praze strhávali rakouští orli a cizí lidé si na ulici padali kolem krku. Muž, kterému dnes říkáme prezident Osvoboditel, u toho nebyl. Tomáš Garrigue Masaryk byl za oceánem, ve Spojených státech, a do republiky, kterou pomohl vyjednat, dorazil až těsně před Vánoci. A tři dny před tím slavným pondělím se ve vagonu na ruské stanici Aksakovo zastřelil plukovník, jehož smrt otřásla legionáři víc než kterýkoli rozkaz. Dějepis z toho všeho udělal jedno datum. Knihy z něj zase dělají lidi.
Krátká odpověď: Československo vzniklo 28. října 1918, kdy Národní výbor v Praze vyhlásil samostatný stát. Kdo chce pochopit, jak k tomu došlo a co následovalo, vystačí si s pěti knihami: Čapkovými Hovory s T. G. Masarykem, Rychlíkovým 1918, rozhlasovým Plukovníkem Švecem, seriálem Toulky první republikou a Kosatíkovým portrétem O tom Benešovi.
| Kniha | Na co odpovídá | Forma | Komu sedne |
|---|---|---|---|
| Hovory s T. G. Masarykem (Karel Čapek) | kdo byl Masaryk a čemu věřil | e-kniha i audiokniha | kdo chce slyšet prezidenta vlastními slovy |
| 1918 – Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa (Jan Rychlík) | proč se monarchie rozpadla | e-kniha | kdo chce souvislosti, ne legendy |
| Plukovník Švec (Rudolf Medek) | co stála republika legionáře | audiokniha, rozhlasová hra | kdo má rád drama a herecké výkony |
| Toulky první republikou 1–25 | jak se v novém státě žilo | audiokniha, seriál Českého rozhlasu | kdo poslouchá po kouskách cestou do práce |
| O tom Benešovi (Pavel Kosatík) | proč se o Beneše přeme dodnes | e-kniha | kdo se nebojí nepohodlných otázek |
Co se vlastně stalo 28. října 1918?
Stát vyhlásilo pět mužů v Praze a obešlo se to bez boje. Národní výbor převzal správu země a večer vydal první zákon. Zní to jednoduše, jenže ta jednoduchost je klam: aby se v Praze dalo něco vyhlásit, musela se nejdřív čtyři roky hroutit říše, která tu stála staletí.
Právě tenhle větší obraz nabízí 1918 – Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa. Historik Jan Rychlík se nedívá jen českýma a slovenskýma očima, sleduje všechny národy monarchie najednou. A dochází k závěru, který ve škole nezazní: Vídeň nepadla proto, že své národnostní spory řešit nechtěla. Padla proto, že řešit nešly. Co chtěl jeden národ, vylučovalo to, co chtěl druhý. Kdo má rád dějiny vyprávěné s tahem na branku, najde další tipy v článku Dějiny, které se čtou jako thriller.
Kdo byl Masaryk, když zrovna nestál na pomníku?
Syn kočího z Hodonína, který se rád hádal a nerad ustupoval. Tak ho zachytil Karel Čapek, když za ním od roku 1928 jezdil, vyptával se a zapisoval. Z let rozhovorů vznikly Hovory s T. G. Masarykem: vyprávění od dětství přes studia, vědu a politiku až po prezidentský úřad a nakonec část o tom, čemu Masaryk věřil. O poznání, o Bohu, o demokracii.
Kouzlo té knihy je v hlase. Čapek se stáhl do pozadí tak důkladně, že máte pocit, jako by starý pán seděl naproti vám a přemýšlel nahlas. Žádný bronz, žádné fráze. Spíš člověk, který nahlas přemýšlí i o vlastních omylech. Jestli chcete ten hlas doopravdy slyšet, existuje i audiokniha Hovory s T. G. M. v podání Otakara Brouska staršího, natočená v roce 1990. Váháte mezi čtením a poslechem? Pomůže článek E-kniha, nebo audiokniha?
Co má se vznikem republiky společného plukovník, který se zastřelil?
Legie daly zahraničnímu odboji to, co žádná diplomacie nenahradí: vlastní vojsko. Josef Jiří Švec stál v roce 1914 u zrodu České družiny v Kyjevě a legiím v Rusku zasvětil zbytek života. Skončil 25. října 1918, tři dny před vyhlášením státu, kterého se nedožil.
O deset let později o něm bývalý legionář Rudolf Medek napsal drama. Vojáci i literáti mu ledacos vyčítali, diváci na ně chodili v zástupech. Plukovník Švec v rozhlasovém nastudování Lukáše Hlavici z roku 2018, s Ivanem Trojanem v hlavní roli, se dá poslechnout na jeden zátah. A pak se vám ta jména z pomníků legionářů začnou číst jinak. Kdo chce místo dramatu syrový záznam, sáhne po knize Deník legionáře: Jindřich Bejl si psal od července 1914 do června 1920, od srbské fronty přes zajetí až po plavbu z Vladivostoku do Terstu.
Jak se v první republice doopravdy žilo?
Pestřeji, než tvrdí nostalgie, a hůř, než tvrdí filmy pro pamětníky. První republika trvala pouhých dvacet let a vešlo se do ní všechno: Rašínova měna, Baťovy boty, Hašlerovy písničky, sokolské slety, derby pražských S, Kafka, Devětsil, trampové i prostituce.
Přesně tak ji skládají Toulky první republikou 1–25, seriál Českého rozhlasu, který sám o sobě říká, že ukazuje světla i stíny. Každý díl je jedna kapitola, jedna cesta tramvají. Ideální pro ty, kdo na tlustou monografii nemají čas, ale chtějí vědět, v jaké zemi žili jejich pradědečkové.
Proč se o Beneše hádáme dodnes?
Protože je u začátku i u obou konců. Edvard Beneš se zasloužil o vznik státu v roce 1918 a dvakrát, v letech 1938 a 1945–1948, stál u toho, když u nás demokracie zanikala. Měli jsme se po Mnichovu bránit? Byl odsun Němců v pořádku? Nebyla chyba opřít stát o Sovětský svaz?
Pavel Kosatík na ty otázky v knize O tom Benešovi neodpovídá soudem, ale pokusem podívat se na Beneše bez předsudků. Píše pro širokou veřejnost, opírá se o prameny a věří, že s dávnými traumaty se dá něco dělat: neopakovat staré chyby a najít si ke státu lepší vztah, než jaký jsme zdědili. Je to nejméně pohodlná kniha výběru. A možná nejpotřebnější.
Kterou knihou začít?
- Máte jeden večer: Plukovník Švec. Rozhlasová hra na jeden poslech.
- Chcete rozumět, ne jen vědět: 1918 – Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa.
- Posloucháte cestou do práce: Toulky první republikou 1–25.
- Chcete jednu knihu, která zůstane: Hovory s T. G. Masarykem.
- Rádi se přete u nedělního oběda: O tom Benešovi.
Často kladené otázky
Kdy přesně vzniklo Československo?
Československo vzniklo 28. října 1918, kdy Národní výbor v Praze vyhlásil samostatný stát a převzal správu země. Datum se dodnes slaví jako státní svátek, Den vzniku samostatného československého státu.
Kdo byli muži 28. října?
Tak se říká pěti politikům, kteří 28. října 1918 v Praze vyhlásili samostatnost a podepsali první zákon nového státu: Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár.
Kde byl 28. října 1918 Masaryk?
Tomáš Garrigue Masaryk byl 28. října 1918 ve Spojených státech. Prezidentem byl zvolen v nepřítomnosti 14. listopadu 1918 a do vlasti se vrátil 21. prosince 1918.
Osmadvacátý říjen bývá den, kdy se věší vlajky a moc se nepřemýšlí. Stojí přitom za to vědět, že ten stát nevznikl sám od sebe a že ho dělali lidé, kteří se hádali, pochybovali a někdy za něj zaplatili životem. Nejlepší je začít u toho, kdo mu dal tvář: Hovory s T. G. Masarykem máte ve čtečce za pár minut. A kdo chce vybírat dál, najde celou nabídku v kategorii E-knihy.
ep-related-booksKnihy z článku
- Hovory s T. G. Masarykem – Karel Čapek
- 1918 – Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa – Jan Rychlík
- Plukovník Švec – Rudolf Medek
- Toulky první republikou 1–25 – Český rozhlas
- O tom Benešovi – Pavel Kosatík
- Deník legionáře – Jindřich Bejl
- Hovory s T. G. M. (audiokniha) – čte Otakar Brousek st.
