epapyrusOtevřít aplikaci
Filmový podcast

Epizoda podcastu Filmový podcast

#12 Atlas mraků: mrak, nebo atlas? Kniha Davida Mitchella a film Wachowských a Toma Tykwera

24. 10. 2026 · 20 min

Přehrát zdarmaVšechny epizody

O epizodě

Část kritiky ho vyhlásila nejhorším filmem roku, Roger Ebert ho zařadil mezi nejlepší. Filmopis se k němu vrátil s otázkou, která jde pod povrch masek a přestřelek: vypráví kniha Davida Mitchella a film Lany a Lilly Wachowských a Toma Tykwera o tomtéž? Odpověď částečně formuloval sám Mitchell. Tvůrci podle něj „přesunuli pozadí do popředí“.

Filmopis · článek k dílu podcastu · 24. října 2026

Článek prozrazuje zápletku knihy i filmu.

Šest příběhů, jeden atlas

Film vypráví šest příběhů ze šesti epoch:

* 1849: americký notář Adam Ewing se plaví z Chathamských ostrovů v Tichomoří a lodní lékař, který se vydává za jeho přítele, ho pomalu otravuje.

* 1936: mladý skladatel Robert Frobisher pracuje jako písař slavného, ale vyhořelého skladatele a píše vlastní dílo, Sextet Atlas mraků.

* 1973, San Francisco: novinářka Luisa Rey odhaluje, že jaderná elektrárna je nebezpečná a že firma nechává umlčovat svědky.

* 2012, Londýn: postarší nakladatel Timothy Cavendish skončí proti své vůli v domově důchodců, který připomíná vězení.

* 2144, Neo Soul: klonovaná servírka Sonmi-451 procitne k vědomí a stane se symbolem vzpoury.

* Postapokalyptická Havaj: pastevec Zachry provází ženu z technologicky vyspělé civilizace k troskám observatoře na hoře.

Každý příběh má jiný žánr: námořní deník, dopisy, konspirační thriller, britskou komedii, dystopii a skoro mýtus. A každý hrdina čte, poslouchá nebo sleduje stopu toho předchozího. Frobisher čte Ewingův deník, Luisa Frobisherovy dopisy, Cavendish dostane rukopis o Luise, Sonmi sleduje film o Cavendishovi a pro Zachryho je Sonmi bohyně. Epochy dále propojuje mateřské znaménko ve tvaru komety, které nosí různé postavy, a herci, kteří se v různých dobách vracejí v jiných tělech. Film trvá 172 minut.

Kniha: matrjoška se zrcadlem

Mitchellův román vyšel v roce 2004 jako jeho třetí kniha. Česky vyšel v překladu Jany Housarové. Stavbu knihy autor sám přirovnává k ruské matrjošce. Pět příběhů se postupně přeruší v napínavém bodě, šestý, havajský, je jako jediný vyprávěný celý a stojí přesně uprostřed. Pak se příběhy uzavírají v opačném pořadí a kniha končí tam, kde začala, Ewingovým deníkem. Vzniká tak palindrom, text čitelný tam i zpátky.

Inspirace, které Mitchell sám jmenuje

* Italo Calvino: v textu pro The Guardian (2010) Mitchell píše, že ho na univerzitě koncem 80. let ohromil román Když jedné zimní noci cestující. Calvino rozehrává příběhy, ke kterým se už nevrátí. Mitchell chtěl napsat román, jehož příběhy se dokončí v obráceném pořadí. Pro The Washington Post (2004) to popsal obrazem zrcadla postaveného na konec Calvinovy knihy.

* Původně devět příběhů: tři z minulosti, tři ze současnosti a tři z budoucnosti. Oddíly ale narostly zhruba na sto stran a Mitchell podle svých slov nebyl dost statečný na román o devíti stech stranách. Jeden z vyřazených příběhů se měl týkat korejského rappera. Výzkum v Soulu pak autor použil pro příběh Sonmi.

* Ewing: zmínka o Moriorech v knize Jareda Diamonda Osudy lidských společností. Ti podle Mitchella zapomněli, odkud připluli, i to, jak stavět kánoe. Jazyk 19. století čerpal od Hermana Melvilla.

* Frobisher: vzpomínky Erica Fenbyho, písaře nemocného skladatele Fredericka Deliuse. Frobisherův hlas čerpá z Evelyna Waugha a Christophera Isherwooda.

* Luisa Rey: televizní detektivky 70. let, Všichni prezidentovi muži a James Ellroy.

* Cavendish: Přelet nad kukaččím hnízdem.

* Sonmi: klasická sci-fi, tedy Huxleyho Konec civilizace, Zamjatinovo My, Forsterova povídka Stroj se zastavuje a „vydatné porce“ Blade Runnera.

* Havajská část: rozpadlá angličtina inspirovaná románem Russella Hobana Riddley Walker.

* Název: podle Mitchellova rozhovoru pro The Paris Review je převzatý ze skladby japonského skladatele Tošiho Ičijanagiho. CD si prý koupil jen kvůli krásnému názvu skladby.

Nietzsche, převtělování a dravost

Nietzsche je v knize přítomný výslovně. Starý skladatel Ayrs chce své poslední velké dílo nazvat Věčný návrat, Nietzschemu na počest. Frobisher v posledním dopise mluví o „Nietzschově gramofonové desce“, kterou „Starý“ po dohrání pouští znovu, na věčnost věčností.

Převtělování Mitchell potvrdil v pořadu BBC Radio 4. Doslova všechny hlavní postavy kromě jedné jsou podle něj převtělením téže duše a spojuje je mateřské znaménko. Hned ale dodal, že jde o symbol univerzality lidské povahy. V tomtéž rozhovoru vysvětlil název: mrak je to, co se neustále mění, tedy podoby, a atlas je to, co zůstává, lidská povaha, která je „vždycky taková a vždycky taková bude“. Tématem knihy je podle něj dravost (predacity): jednotlivci loví jednotlivce, skupiny skupiny, národy národy a kmeny kmeny. Lékař v Ewingově příběhu to shrnuje větou, kterou si mnozí pamatují i z filmu: slabí jsou maso a silní jedí.

Buddhismus je v pozadí, ale spíš jako metafora než jako nauka. Mitchell učil v Japonsku a v rozhovoru pro The Moscow Times (2013) se označil za „jakéhosi sekulárního buddhistu“. Medituje, ale v posmrtný život věřit nepotřebuje. Buddhistický model převtělování jinde nazval „z

Knihy z epizody

Atlas MrakůAtlas MrakůDavid MitchellAudiokniha · 22 h 3 minPřelet nad kukaččím hnízdemPřelet nad kukaččím hnízdemDále WassermanAudiokniha · 1 h 25 minL. A. Přísně tajnéL. A. Přísně tajnéJames EllroyAudiokniha · 15 h 30 min

Další epizody