epapyrusOtevřít aplikaci
Filmový podcast

Epizoda podcastu Filmový podcast

#19 Umírání: tři hodiny o rodině a jeden rozhovor u stolu

29. 10. 2026 · 9 min

O epizodě

Umírání (Sterben) Matthiase Glasnera je pro mě jeden z nejlepších filmů, které jsem v poslední době viděl. Tři hodiny o nemoci, stárnutí a rodině, která už dlouho není rodinou, a přesto plné humoru. V novém dílu Filmopisu jsme ho probrali se Sárou. Já dávám pět hvězdiček z pěti, Sára čtyři.

Filmopis · článek · 28. října 2026

Text je bez spoilerů. Z děje popisuje jen výchozí situaci podle oficiálních anotací. Hodnocení platí k 28. 10. 2026.

Základní údaje

* Původní název: Sterben (anglicky Dying)

* Země a rok: Německo, 2024

* Stopáž: zhruba 3 hodiny (ČSFD uvádí 180 minut)

* Scénář a režie: Matthias Glasner

* Kamera: Jakub Bejnarowicz

* Hudba: Lorenz Dangel

* Střih: Heike Gnida

* Hrají: Lars Eidinger (Tom), Corinna Harfouch (Lissy), Lilith Stangenberg (Ellen), Hans-Uwe Bauer (Gerd), Robert Gwisdek (Bernard), Ronald Zehrfeld, Anna Bederke

Kde film vidět

* HBO Max: v předplatném, s českými titulky. Podle StreamRadar.cz je v nabídce do 31. 1. 2027.

* Kina: v běžné české distribuci film nebyl. Česká premiéra proběhla 28. 6. 2024 na MFF Karlovy Vary v sekci Horizonty, promítal se také na přehlídce Das FILMFEST.

O čem to je

Rodina Luniesových už dlouho není skutečnou rodinou:

* Matka Lissy je po sedmdesátce, vážně nemocná a skoro nevidí.

* Otec Gerd trpí demencí.

* Syn Tom je dirigent v Berlíně. Se svým nejlepším přítelem, depresivním skladatelem Bernardem, připravuje skladbu s názvem Umírání a nečekaně se stává náhradním otcem dítěte své bývalé přítelkyně.

* Dcera Ellen pracuje jako zubní asistentka a má až moc blízko k alkoholu.

Každý z nich má tolik vlastních starostí, že na ostatní nemá čas. Až je k sobě, jak říká anotace, znovu přivede smrt. Víc neprozradím.

Pět kapitol

* Film je rozdělený do pěti kapitol s mezititulky. První patří rodičům, druhá Tomovi, třetí Ellen.

* První kapitoly nejdou jen za sebou, ale ukazují stejné období z pohledu různých lidí. Telefonát z jedné kapitoly v další uvidíte z druhého konce.

* Každá kapitola má jiný rytmus: rodiče jsou syroví a tělesní, Tom je o práci a nedořešených vztazích, Ellen je divoká a nevypočitatelná.

* Výsledek působí spíš jako dlouhý román nebo minisérie v jednom kuse. Financial Times o něm psaly jako o filmu s hustotou a epizodickou stavbou velmi poutavé minisérie.

Rozhovor u stolu

Kvůli téhle scéně jsme vlastně celý díl točili. V jednu chvíli si Tom sedne s matkou ke kuchyňskému stolu. Dva lidé, stůl, nic víc.

* Délka a vznik: Lars Eidinger na Berlinale řekl, že scéna měla dvacet, možná dvacet čtyři minut, točili ji bez zkoušky a ve filmu je podle něj hodně z prvního záběru.

* Odvaha: po natáčení si s ním Corinna Harfouch plácla. Eidinger to popsal jako společný skok z útesu.

* Upřímnost: Harfouch zdůraznila, že většina filmů o vztazích ukazuje lidi, kteří spolu neumějí mluvit. Tihle dva si ty věci řeknou nahlas, a to jí přišlo neobvyklé.

* Tón: Screen Daily ji označil za nejlepší scénu filmu, která přechází od trapné komiky k drtivému citovému zranění a zase zpátky. Přesně tak jsem to cítil: chvíli se směju a o vteřinu později nevím, kam se podívat.

* Herectví: Harfouch za roli dostala Německou filmovou cenu pro nejlepší herečku. Zajímavé je, že první recenze popisovaly Eidingerova Toma jako chladného, zatímco on sám se při natáčení cítil spíš dojatý a vřelý. Tuhle dvojznačnost u toho stolu vidíte.

* Co si řeknou, neprozradím. To je potřeba zažít.

Humor, hudba a autobiografie

* Černá komedie: Peter Bradshaw (The Guardian) psal o rodinné dysfunkci jako od Jonathana Franzena a o filmu, který se skvěle sleduje a baví. The Hollywood Reporter chválil, jak se film scénu po scéně drží na ostré hraně mezi tragédií a komedií.

* Šibeniční humor: Bettina Peulecke (NDR) napsala, že film má naštěstí aspoň šibeniční humor, ale chladným asi nenechá nikoho.

* Osobní film: Glasner film věnoval své rodině, „živým i mrtvým“. Začal ho psát, když mu v krátké době zemřeli rodiče a narodila se mu první dcera. Původně chtěl natočit krátký film o mámě.

* Hudba: skladba Umírání není kulisa, ale skoro další postava. Hudbu k filmu napsal Lorenz Dangel a dostal za ni Německou filmovou cenu.

* Dirigování: Eidinger se kvůli roli učil dirigovat a inspiroval se dirigentem Teodorem Currentzisem. Scény s mládežnickým orchestrem se točily v Berlínské filharmonii.

Ocenění

* Berlinale 2024: soutěž o Zlatého medvěda, Stříbrný medvěd za nejlepší scénář (Matthias Glasner), Gilde Filmpreis a cena čtenářské poroty Berliner Morgenpost.

* Německé filmové ceny 2024: zlatá cena za nejlepší film, nejlepší herečka (Corinna Harfouch), nejlepší mužský vedlejší výkon (Hans-Uwe Bauer) a nejlepší hudba (Lorenz Dangel).

* Evropské filmové ceny 2024: nominace Larse Eidingera za nejlepší mužský herecký výkon.

Hodnocení

* Rotten Tomatoes: kritici 100 % z 21 recenzí (průměr 8,6/10). Divácké skóre se zatím nezobrazuje, hodnocení je méně než 50.

* Metacritic: 80/100 z 6 recenzí. Uživatelské hodnocení zatím není.

* IMDb: 7,4/10 (zhruba 2 800 hlasů)

* ČSFD: 75 %

* Kinobox: 72 %. Recenze Kinoboxu z Karlových Varů dala 90

Další epizody