epapyrusOtevřít aplikaci
Filmový podcast

Epizoda podcastu Filmový podcast

#13 Fjord, letošní Zlatá palma z Cannes, je přesně ten film, o kterém se lidé hádají ještě cestou z kina.

25. 10. 2026 · 29 min

Přehrát zdarmaVšechny epizody

O epizodě

Zlatá palma z letošního Cannes rozděluje publikum podle linie, kterou známe z každé debaty o kulturních válkách. Konzervativní a křesťanští recenzenti v něm vidí obžalobu progresivního státu, část liberální kritiky mluví o manipulaci a o slaměném panákovi jménem Barnevernet. Cristian Mungiu tvrdí, že nestraní nikomu. Filmopis se ptá, zda mu to lze věřit a zda obstojí premisa, která se kolem filmu nabízí: do které země přijdeš, té zákony dodržuj.

Filmopis · článek k dílu podcastu · 25. října 2026

Článek je bez spoilerů: z děje popisuje jen výchozí situaci, konec ani pozdější vývoj neprozrazuje.

O čem Fjord je

Rumunsko-norská rodina Gheorghiuových se stěhuje z Bukurešti do vesnice u norského fjordu. Otec Mihai (Sebastian Stan) je vystudovaný inženýr a ve škole spravuje počítače. Matka Lisbet (Renate Reinsve) je Norka a pracuje jako zdravotní sestra v domově pro seniory. Podle Justina Changa z The New Yorker se poznali, když Lisbet působila v Rumunsku jako misionářka. Mají pět dětí, nejmladší ještě kojí. Jsou to evangelikální křesťané: doma nejsou mobily ani YouTube, rodina se společně modlí a zpívá chorály u piana.

Pak si pracovnice školy Frida všimne na zádech nejstarší dcery Elii modřin a případ předá úřadu na ochranu dětí Barnevernet. Mihai připustí, že děti občas plácl, oba rodiče ale týrání popírají. Úřad během pár dní umístí všech pět dětí do pěstounské péče, včetně kojence, a souběžně se rozběhne trestní vyšetřování. Škola už dřív řešila, že nejmladší dcera řekla spolužačce, že její orientace je proti Boží vůli. Rodiče proto začnou mít pocit, že nejsou souzeni za facku, ale za svou víru.

Vedle rodiny stojí sousedé Halbergovi: ředitel školy Mats, jeho žena Mia, právnička, a jejich dospívající dcera Noora, která se spřátelí s Eliou. Dál děj popisovat nebudu. Fjord stojí za to vidět bez předchozích znalostí a pro otázky, kterým se věnuje tento text, stačí výchozí situace: kdo má právo rozhodovat o dětech a podle čeho.

* Délka: 146 minut. Mungiuův první film v angličtině, mluví se v něm i norsky, rumunsky a švédsky.

* Koprodukce: Rumunsko, Francie, Norsko, Švédsko a Dánsko.

* Ocenění: Zlatá palma (23. 5. 2026), cena ekumenické poroty, FIPRESCI a další. Rumunský kandidát na Oscara.

* V Česku: v kinech od 15. 10. 2026 v distribuci Aerofilms, s titulky, přístupný od 12 let. Na české streamovací službě film k 25. 10. 2026 není.

Skutečný případ

Předlohou je kauza rodiny Bodnariuových z obce Naustdal. Barnevernet jim v listopadu 2015 odebral pět dětí a rozdělil je do tří pěstounských rodin. Podle serveru The Local rodiče v rumunské televizi přiznali, že děti občas plácli a tahali za uši, přestože věděli, že je to v Norsku nezákonné. Jejich zastánci tvrdili, že skutečným důvodem byla obava z náboženské indoktrinace.

Kauza vyvolala protesty ve více než 50 městech a do Norska přijela vysoká rumunská delegace. V dubnu 2016 soud vrátil rodičům nejmladší dítě, v červnu se rodina s obcí dohodla na návratu ostatních. The Local připomíná i český rozměr: prezident Miloš Zeman v únoru 2015 přirovnal Barnevernet k nacistickému programu Lebensborn. Českému čtenáři se navíc vybaví kauza Evy Michalákové.

Mungiu podle rozhovoru pro The Verge mluvil se skutečnou rodinou a jejími dětmi, s právníky, novináři, policejním tlumočníkem, lidmi z Barnevernetu i z neziskových organizací a chodil na soudní líčení. Sousedská rodina Halbergových je ale vymyšlená.

Inspirace a příbuzné filmy

* Mungiuovy vzory: sám uvádí Miloše Formana a Roberta Altmana a hlásí se k realismu Zlodějů kol.

* Michael Haneke: Justin Chang Fjord srovnává se Skrytým a Bílou stuhou. Jsou to filmy o tajemstvích a o propasti mezi rodiči a dětmi.

* Podivné nebe (2015): Pavel Sladký v recenzi pro iROZHLAS připomíná polský film o odebraných dětech ve Švédsku. Je vyprávěný jednoznačně z pohledu rodičů a s neklidnou kamerou, kdežto Mungiu volí statické dlouhé záběry bez dramatické hudby.

* Paní Chatterjeeová proti Norsku (2023): proti tomuto indickému filmu se Mungiu podle časopisu Fontene vymezuje jako proti přehánění.

* Terry Eagleton: Mungiu pro The Verge cituje jeho bon mot, že ideologie je jako zápach z úst, vždycky ho má ten druhý.

Tvůrci a herci

Cristian Mungiu (nar. 1968 v Jasech) začínal jako učitel a novinář. Proslavil ho film 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny (Zlatá palma 2007). V Cannes dále uspěl s filmy Na druhé straně kopců (2012, cena za scénář) a Absolvent (2016, cena za režii). Pro Fjord je klíčový jeho předchozí film R.M.N. (2022) o transylvánské vesnici, která se vzbouří proti srílanským pekařům. Tam je netolerantní konzervativní většina a menšina jsou cizinci, ve Fjordu je to naopak. Mungiu je teď desátým režisérem se dvěma Zlatými palmami. Porota v čele s Pak Čchan-ukem podle RFI ocenila „schopnost zpracovat téma rozmanitosti“.

* Sebastian Stan, rodák z Rumunska a Zimní voják z filmů Marvelu, získal Zlatý glóbus za Jiného člověka a nominaci na Oscara za roli mladého Donalda Trumpa v Učni. Pro Fjord si oholil hlavu. Mungiu pro CBC přiznal, že bez Stanova jména

Knihy z epizody

Jak jsem se (ne)mýlil v politiceJak jsem se (ne)mýlil v politiceMiloš ZemanE-kniha · 272 stran

Další epizody