
Epizoda podcastu Filmový podcast
#7 Naděje: Stellan Skarsgård a umění tichého výkonu
22. 10. 2026 · 26 min

Epizoda podcastu Filmový podcast
22. 10. 2026 · 26 min
Norské drama Marie Sødahl je komorní film o manželství, které dostane druhou šanci ve chvíli, kdy na ni zdánlivě nezbývá čas. Kritici o něm píší skoro jednomyslně a Stellan Skarsgård v něm ukazuje, proč dnes patří k nejvýraznějším evropským hercům. Na KVIFF.TV je teď k vidění v rámci předplatného.
Filmopis · článek k dílu podcastu · 22. října 2026
Kde se dívat
Naděje (v originále Håp) je na KVIFF.TV k dispozici v rámci předplatného, které začíná na 179 Kč. Bez předplatného si film můžete koupit jednotlivě od 89 Kč. Film je v norštině s českými titulky, je přístupný od 12 let a trvá zhruba dvě hodiny. KVIFF.TV ho nabízí divákům v Česku a na Slovensku (stav k 21. 10. 2026).
Nejde o novinku. Světovou premiéru měl film v září 2019 v sekci Discovery festivalu v Torontu, do norských kin přišel v listopadu téhož roku a do českých v září 2020. Je to ale přesně ten typ filmu, který v kině snadno přehlédnete a doma ho objevíte.
O čem film je (bez spoilerů)
Anja a Tomas spolu žijí skoro dvacet let. Jí je 43, jemu 59. On je uznávaný divadelní režisér, ona umělkyně, které se právě začíná dařit i v zahraničí. Mají spolu tři děti a Tomas má další tři z předchozího manželství. Zvenku je to velká, světlá oslovská domácnost a ideální moderní patchworková rodina. Uvnitř je to vztah, který se dávno usadil do souběžného života: každý má svůj svět a o podstatném se nemluví.
Den před Štědrým dnem přijde diagnóza. Anja má nádor na mozku, lékaři mluví o nevyléčitelné nemoci a o několika měsících života. Anja se rozhodne, že dětem Vánoce nezkazí, aspoň ne hned. Film pak postupuje den po dni mezi Vánoci a Silvestrem a má strukturu odpočítávání.
Režisérka přitom opakovaně zdůrazňuje, že nenatočila film o rakovině. Natočila film o tom, jestli dva lidé, kteří spolu žijí, ale už se nevidí, dokážou na sebe znovu pořádně podívat. Kritik Variety Jay Weissberg si všiml, že divák ve filmu vnímá každý dotek mezi postavami, a stejně silně i každou chvíli, kdy někdo zůstane sám a útěchu nedostane. Naděje je film o vzdálenostech v jednom velkém bytě: kdo stojí vedle koho, kdo koho obejme a kdo zůstane stát u dveří. Široký formát obrazu a měkké světlo severské zimy tuhle geometrii blízkosti a odstupu ještě zdůrazňují.
Maria Sødahl: osobní, ale ne soukromý film
Naděje je z velké části autobiografická. Maria Sødahl sama dostala diagnózu, kterou lékaři označili za smrtelnou, a film vychází z toho, čím tehdy prošla se svým mužem, norským režisérem Hansem Petterem Molandem. Pro Variety řekla, že chtěla natočit film „osobní, ale ne soukromý“. V rozhovoru pro web Hammer to Nail dodala, že se psaním čekala šest let, aby měla odstup, aby už byla „po pláči a po smutku“ a viděla v celé situaci i absurditu.
Na autentičnosti jí záleželo. Všechny lékaře ve filmu hrají skuteční lékaři a zdravotníci, kterých podle Variety oslovila kolem stovky. Její někdejší chirurg si přečetl scénář, aby ověřil medicínskou stránku. Kameramanem je Manuel Alberto Claro, dlouholetý spolupracovník Larse von Triera, s nímž Sødahl natočila už svůj první hraný celovečerní film Limbo (2010). Za ten dostala cenu za režii na festivalu v Montrealu. Naděje byla jejím návratem po devíti letech.
Zajímavé je i obsazení. Skarsgårda Sødahl oslovila jako prvního, ačkoli nehraje hlavní postavu. Sama to označila za postup „obráceně“. Teprve potom hledala Anju mezi norskými herečkami a našla Andreu Bræin Hovig. Oba herci se před zkouškami vůbec neznali a Sødahl tomu říkala rande naslepo. Skarsgård navíc znal příběh zblízka. Marii zná podle svých slov pětadvacet let a s jejím mužem natočil pět filmů.
Hodnocení a ceny
Čísla mluví překvapivě jednoznačně. Jak jsme rozebírali v předchozím díle Filmopisu, každý web ale měří něco jiného.
Sto procent na Rotten Tomatoes neznamená „film za deset“. Znamená, že všech 47 kritiků bylo spíš pro. Tady to ale potvrzuje i Metascore 87, tedy pásmo „všeobecného uznání“, kam se dostane jen malá část filmů. Kritici se tedy neshodují jen na doporučení, ale jsou i skutečně nadšení. Diváci jsou spokojení, ale méně euforičtí. Pro komorní festivalové drama je to typický vzorec. 75 % na ČSFD je u pomalého severského filmu o nemoci velmi solidní výsledek. Malý počet diváckých hodnocení na Rotten Tomatoes pak spíš než o kvalitě vypovídá o tom, jak málo lidí v USA film vidělo.
Norsko film vyslalo do boje o Oscara za mezinárodní film. Naděje se dostala do užšího výběru patnácti titulů, nominaci ale nezískala. Na Evropských filmových cenách 2020 byla Maria Sødahl nominována za režii a Andrea Bræin Hovig za ženský herecký výkon. Ceny nakonec získali Thomas Vinterberg za Chlast a Paula Beer za Undine. Na norských cenách Amanda vyhrála Andrea Bræin Hovig svou první cenu pro nejlepší herečku. Skarsgård a Sødahl byli nominováni, ale ročník ovládl film Barn Daga Johana Haugeruda.
Recenze a tip
Největší síla Naděje je v herecké souhře. Andrea Bræin Hovig má tu hlasitější roli. Její Anja je na vysokých dávkách steroidů, podrážděná, plná energie a vzápětí úplně vyčerpaná. Weissberg její fyz